Na našich webových stránkách budeme postupně aktualizovat informace, které už jsou neplatné vzhledem k novému platnému zákonu č. 250/2021 Sb., Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, který nahrazuje zákon č. 174/1968 Sb. a navazující předpisy.
Omlouváme za neaktuálnost některých informací. Děkujeme za pochopení
Podrobnější požadavky na provoz, kontroly, údržbu a opravy požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) jsou obsaženy v § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Při provozu se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popř. podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace. Postup kontroly provozuschopnosti je u některých PBZ upraven právními předpisy, normativními požadavky nebo průvodní dokumentací výrobce.
Jak ale postupovat v případě, kdy nejsou stanovena žádná pravidla? Pokud nejsou požadavky na postup kontroly provozuschopnosti stanoveny, kontrola se zaměří např. na to, zda je PBZ umístěno "tam, kde má být" - např. v souladu s požadavky ověřené projektové dokumentace, zda funkční vybavení dveří [§ 2 písm. p) vyhlášky č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří] v případě vzniku požáru nebo zakouření zajistí správné a funkční uzavření a odblokování všech otevíratelných částí dveří, zda požární uzávěry otvorů mají neporušené požární těsnění a zda tyto uzávěry nejsou viditelně poškozeny.
Provozuschopnost PBZ se kontroluje nejméně 1x za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší (§ 7 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci). Kontroly provozuschopnosti je nutno provádět u všech instalovaných PBZ, tzn. i těch, která byla instalována nad rámec požadavků platných předpisů a která na základě dobrovolnosti zvyšují úroveň požární bezpečnosti u konkrétního subjektu.
Odbornou způsobilost osob zpravidla zajišťuje výrobce daného zařízení, pokud je takto vyžadováno v průvodní dokumentaci výrobce. V zásadě se taková osoba musí prokázat oprávněním od výrobce, že může tuto činnost vykonávat a je k ní náležitě proškolen. V ostatních případech může kontroly provozuschopnosti provádět jakákoliv osoba, která postupuje podle právních a normativních předpisů.
Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.
Obsahové náležitosti dokladu o kontrolách provozuschopnosti upravuje § 7 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci; jedná se zejména o údaje potřebné k prokázání funkčnosti daného zařízení a odbornosti osoby, která kontrolu provedla. Systém provádění těchto kontrol a formální zpracování dokladu o kontrole provozuschopnosti si právnická osoba a podnikající fyzická osoba může stanovit způsobem, který bude nejlépe vyhovovat jejím podmínkám. Forma zpracování není právním předpisem blíže upravena. Z toho lze odvodit, že není nutné, aby na každé PBZ byl zpracován samostatný doklad. Organizačně lze zjednodušit zpracovávání dokladů o kontrole provozuschopnosti, např. je možné mít zpracovány seznamy instalovaných PBZ, na které je možné se odvolat v konkrétním dokladu o provedené kontrole. Přehled o umístění PBZ je např. přílohou požárního řádu (§ 31 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci), který vedou provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. U vyhrazených PBZ, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce i u dalších PBZ, se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (§ 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci). Obdobně i požární kniha slouží k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě PBZ (§ 37 vyhlášky o požární prevenci). Popřípadě je možné postupovat i jiným způsobem, přičemž podmínkou je, aby záznamy obsahovaly veškeré předepsané údaje.
1) |
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané u obchodního rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu |
2) |
adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele dle č.1 |
3) |
umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení |
4) |
výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení |
5) |
datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti |
6) |
písemné potvrzení, že osoba, která provedla montáž, revizi, kontrolu, údržbu a opravu níže uvedených zařízeních, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentace výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje. Podnikatel musí vyznačit údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci musí poskytnout údaj o tomto zápisu; zaměstnanec vyznačuje obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele |
Požárně bezpečnostní zařízení v pojetí platného zákona o požární ochraně představují širokou skupinu zařízení, na jejichž funkčnosti závisí např. signalizace požáru, únik osob při požáru a omezení šíření požáru.