Plynová zařízení
Dle platné legislativy (Energetického zákona - 458/2000 Sb.) jsou odběrná plynová zařízení veškerá zařízení připojená na plynárenská zařízení. Prvním plynovým zařízením je hlavní uzávěr plynu a posledním kusem je konečné zařízení pro využití plynu (sporák, kotel, bojler, ….), jediným zařízením připojeným k soustavě, které nespadá do skupiny plynových je měřící zařízení.
Plynovým zařízením je zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a RS nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody, odběrná plynová zařízení, související technologická zařízení. Plynovým zařízením jsou veškerá plynárenská zařízení a odběrná plynová zařízení. Energetický zákon obsahuje definici plynového zařízení v § 2 odst. 2, písm. b) bod 12.
Dle § 2 vyhlášky č. 21/1979 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu jsou definovány vyhrazená plynová zařízení jako zařízení pro:
- Výrobu a úpravu plynu
- Skladování a přepravu plynu
- Plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
- Zkapalňování a odpařování plynu
- Zvyšování a snižování tlaku plynu
- Rozvod plynu
- Spotřebu plynu spalování
Plyn je látka kterou při teplotě nad 50°C nelze zkapalnit tlakem nebo látka, u níž při teplotě 50°C převyšuje tlak 0,3MPa. Za plyn lze považovat i směsi plynu, které splňují definici.
Svítiplyn – bezbarvý plyn, lehčí než vzduch, ve směsi s kyslíkem nebo vzduchem je hořlavý a výbušný. Je jedovatý, má charakteristický zápach. Obsahuje vodík, metan, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, dusík a další uhlovodany.
Zemní plyn – je plyn, který je lehčí než vzduch, není jedovatý, je výbušný a hořlavý. Při úniku se hromadí v horní části místnosti. Při špatné funkčnosti plynového zařízení a špatného spalování (vlivem nízkého obsahu vzduchu) dochází k vytváření vysoce jedovatého oxidu uhelnatého (CO).