Požadavky na provoz dětských hřišť, sportovišť a tělocvičen

Pro provoz dětských a sportovních hřišť existují nejrůznější požadavky na provozovatele s cílem zajistit bezpečné prostředí bez vzniku neočekávaných překážek, které mohou mít za následek vznik úrazů. Mezi provozovatele dětských hřišť a sportovišť můžeme zahrnout:

• města a obce,
• školské zařízení,
• tělovýchovné jednoty,
• rekreační zařízení,
• obchodní centra, restaurace, čerpací stanice aj.

Provozovatel dětských hřišť a sportovišť je povinen zajistit bezpečný provoz daného sportovního zařízení s ohledem na právní předpisy a technické normy.

Legislativa

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek, nebo životní prostředí.

Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, uvádí v příloze č. 2, že mezi stanovené výrobky řadíme „zařízení dětských hřišť“, ve smyslu této terminologie se rozumí jednotlivé herní (popř. sportovní) prvky:

• kolotoče,
• skluzavky,
• houpačky,
• šplhací lana,
• prolézačky,
• drobné stavby určené ke hraní a zvyšování obratnosti dětí,
• lanovky,
• prostorové sítě,
• kolébačky aj.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, stanovuje v §7 hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních, školních zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V §13 nařizuje provozovatelům zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené vyhláškou č. 238/2011 Sb., kterou se stanoví požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu č.j. CHŽP 35–112/07–10 k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách zahrnuje mj. vykonávání nezávislých kontrol a předkládá vzory návštěvních a provozních řádů k těmto zařízením. Je určena pro všechny provozovatele veřejných dětských hřišť a sportovišť.

Metodická informace MŠMT č.j. 24 199/2007–50 k zabezpečování provozu a údržby ve sportovních zařízeních, na dětských hřištích a v tělocvičnách uvádí mj. požadavky na montáže, provoz a nezávislou kontrolní činnost revizním technikem v oblasti tělocvičného nářadí a dětských hřišť, prováděných fyzickou osobou s příslušnou certifikací nezávislou na výrobci či provozovateli, která posuzuje celkovou úroveň bezpečnosti příslušného zařízení vycházejícího z provedené montáže, oprav a případně dodatečně vestavěných a vyměněných prvků a částí.

Dětská hřiště

Požadavky na bezpečnost určuje především soubor 11 částí normy ČSN EN 1176, Zařízení a povrch dětského hřiště. Tato norma se vztahuje na:

• veřejná dětská hřiště,
• školy, školky a dětské domovy,
• hřiště ve společenství vlastníků budov,
• nákupní centra, hotely, restaurace,
• nemocnice, čerpací stanice,
• kempy, koupaliště, ZOO, zábavné centra…

Druhy kontrol dětských hřišť

Vstupní kontrola

U nově zhotovených dětských hřišť nezávislá odborně technická osoba kontroluje jednotlivé části podle předpisu ČSN EN 1176, kdy podstatou je vyloučení závad vzniklých při montáži.

Běžná vizuální kontrola

Základem je vyloučení potencionálních zdrojů nebezpečí např. poškozené části zařízení, výskyt skleněných střepů, injekčních stříkaček apod. Tuto činnost je doporučeno vykonávat provozovatelem prověřeným pracovníkem každý den. Zápisy není nutno provádět, pouze při zjištění závady.

Provozní kontrola

Podle návštěvnosti, charakteru hřiště nebo doporučení výrobce provozovatel určí lhůtu pravidelných kontrol v rozmezí 1 až 3 měsíců, jejichž rozsah zpravidla definuje výrobce v provozní dokumentaci. Kontroly provádí provozovatelem proškolená osoba, pověřená odborná firma nebo přímo výrobce. Na závěr k odborně technické kontrole je vystaven samostatný protokol.

Odborná technická kontrola

Vždy 1x za rok je provozovatel povinen zajistit provedení odborné kontroly oprávněnou certifikovanou osobu, která by neměla mít jakoukoliv vazbu na výrobce či provozovatele. Osoba především ověřuje zařízení ve shodě s předpisy, normami a dopad povětrnostních vlivů, známek rozpadu, koroze, provedených oprav nebo vyměněných či dodatečně vestavěných částí na celkový stav dětského hřiště z hlediska jeho bezpečnosti provozu. Na závěr oprávněná osoba, která provádí O provedené odborně technické kontrole

Pravidelná údržba

Funkčnost a bezpečnost, to jsou hlavní požadavky, který by měl každý provozovatel brát v úvahu. Pravidelná údržba se skládá z preventivních opatření, které pomáhají tyto požadavky splnit. Mezi činnosti běžné údržby můžeme zahrnout:

• utažení upevňovacích prvků,
• provedení opravných nátěrů a úprav povrchů podle doporučení od výrobce,
• promazání ložisek zpravidla 1x za rok,
• doplnění sypkého materiálu,
• odstranění různých úlomků, skleněných střepů či znečisťujících složek,
• venkovní úklid, sekání travnatých ploch a péče o zeleň.

Zásady provozu z hlediska požadavků na hygienu

Pro venkovní hrací plochy s pískovištěm stanoví minimální rozsah a četnost kontrol krajská hygienická stanice v kontrolním plánu ochrany zdraví. Doporučená lhůta je 1x za rok, podle potřeby zařízení před začátkem nebo během sezónního provozu. Obsahem je vizuální kontrola pískoviště, kvality písku (mikrobiologická kontrola) a provozního řádu.  Jednotlivé postupy provozu pískoviště (čištění, výměna atd.) by měly být popsány v provozním řádu.

Sportovní hřiště

Požadavky na bezpečnost řídí předpis ČSN EN 15312+A1, Víceúčelové sportovní zařízení s volným přístupem - Funkční a bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. Tato norma se vztahuje na sportovní zařízení pro:

• basketbal, volejbal, házená,
• fotbal, hokej
• tenis, badminton, stolní tenis,
• multifunkční sportovní zóny…

Cvičební (hrací) plochy a nářadí

Pro provozování hracích ploch je nutné zabezpečit:

• celistvost zatravnění u travnatých ploch,
• použití protiskluzových materiálu nebo nátěrů pro podlahy a umělé povrchy,
• neprašnost, odstraňování kamínků a jiných přírodnin u přírodních ploch,
• ochranu hrací plochy a nářadí uzavřením po ukončení provozu,
• dodržování postupů pro zajištění prevence úrazů a zdravotní nezávadnosti použitých materiálů a technologií (doklad o zdravotní nezávadnosti výrobku),
• provádění kontrol a pravidelné údržby,
• dodržování provozního řádu a norem vyhovujících podmínkám stanoveným příslušnými právními předpisy.

Údržba nářadí musí sestávat z preventivních opatření, aby byla zachována bezpečnost cvičenců, příznivé ekonomické dopady a estetický vzhled. Údržba nářadí zahrnuje:

• plánování údržby,
• pravidelné kontrolní prohlídky,
• drobné i celkové opravy,
• pravidelné čištění a péče o něj.

Kontrolní činnost podle MŠMT č.j. 24 199/2007–50

Provozovatel zajišťuje provádění odborných technických kontrol herních a sportovních výrobků nezávislou certifikovanou osobou. Pokud se při kontrole zjistí na místě neopravitelná závada, která brání bezpečnému provozu, je nutné takové zařízení/nářadí vyřadit z užívání a zajistit, aby do odstranění závady nemohlo být užíváno. Můžou nastat i případy kdy je zařízení/nářadí označeno jako  nevyhovující a neopravitelné (oprava není ekonomická, vykazuje vysoké riziko úrazu, má prošlou životnost), pak je nutné jej vyřadit z užívání a provést odstranění.
Jak již bylo zmíněno tuto činnost provádí certifikovaná osoba nezávislá na výrobci či provozovateli, která posuzuje celkovou úroveň bezpečnosti příslušného zařízení vycházejícího z provedené montáže, oprav a případně dodatečně vestavěných a vyměněných prvků a částí. Na závěr oprávněná osoba vypracuje zprávu o kontrole (protokol) s detailním popisem závad k odstranění. Jednotlivé zprávy (protokoly) s podkladem o provedených opravách je nutnou evidencí, kterou uchovává provozovatel k prokázání péče o vybavení.