Požadavky na provoz dětských hřišť, sportovišť a tělocvičen
Pro provoz dětských a sportovních hřišť existují nejrůznější požadavky na provozovatele s cílem zajistit bezpečné prostředí bez vzniku neočekávaných překážek, které mohou mít za následek vznik úrazů. Mezi provozovatele dětských hřišť a sportovišť můžeme zahrnout:
- města a obce,
- školské zařízení,
- tělovýchovné jednoty,
- rekreační zařízení,
- obchodní centra, restaurace, čerpací stanice aj.
Provozovatel dětských hřišť a sportovišť je povinen zajistit bezpečný provoz daného sportovního zařízení s ohledem na právní předpisy a technické normy.
Legislativa
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek, nebo životní prostředí.
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, uvádí v příloze č. 2, že mezi stanovené výrobky řadíme „zařízení dětských hřišť“, ve smyslu této terminologie se rozumí jednotlivé herní (popř. sportovní) prvky:
- kolotoče,
- skluzavky,
- houpačky,
- šplhací lana,
- prolézačky,
- drobné stavby určené ke hraní a zvyšování obratnosti dětí,
- lanovky,
- prostorové sítě,
- kolébačky aj.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, stanovuje v §7 hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních, školních zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V §13 nařizuje provozovatelům zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené vyhláškou č. 238/2011 Sb., kterou se stanoví požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.
Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu č.j. CHŽP 35–112/07–10 k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách zahrnuje mj. vykonávání nezávislých kontrol a předkládá vzory návštěvních a provozních řádů k těmto zařízením. Je určena pro všechny provozovatele veřejných dětských hřišť a sportovišť.
Metodická informace MŠMT č.j. 24 199/2007–50 k zabezpečování provozu a údržby ve sportovních zařízeních, na dětských hřištích a v tělocvičnách uvádí mj. požadavky na montáže, provoz a nezávislou kontrolní činnost revizním technikem v oblasti tělocvičného nářadí a dětských hřišť, prováděných fyzickou osobou s příslušnou certifikací nezávislou na výrobci či provozovateli, která posuzuje celkovou úroveň bezpečnosti příslušného zařízení vycházejícího z provedené montáže, oprav a případně dodatečně vestavěných a vyměněných prvků a částí.
Dětská hřiště
Požadavky na bezpečnost určuje především soubor 11 částí normy ČSN EN 1176, Zařízení a povrch dětského hřiště. Tato norma se vztahuje na:
- veřejná dětská hřiště,
- školy, školky a dětské domovy,
- hřiště ve společenství vlastníků budov,
- nákupní centra, hotely, restaurace,
- nemocnice, čerpací stanice,
- kempy, koupaliště, ZOO, zábavné centra…
Druhy kontrol dětských hřišť
Vstupní kontrola
U nově zhotovených dětských hřišť nezávislá odborně technická osoba kontroluje jednotlivé části podle předpisu ČSN EN 1176, kdy podstatou je vyloučení závad vzniklých při montáži.
Běžná vizuální kontrola
Základem je vyloučení potencionálních zdrojů nebezpečí např. poškozené části zařízení, výskyt skleněných střepů, injekčních stříkaček apod. Tuto činnost je doporučeno vykonávat provozovatelem prověřeným pracovníkem každý den. Zápisy není nutno provádět, pouze při zjištění závady.
Provozní kontrola
Podle návštěvnosti, charakteru hřiště nebo doporučení výrobce provozovatel určí lhůtu pravidelných kontrol v rozmezí 1 až 3 měsíců, jejichž rozsah zpravidla definuje výrobce v provozní dokumentaci. Kontroly provádí provozovatelem proškolená osoba, pověřená odborná firma nebo přímo výrobce. Na závěr k odborně technické kontrole je vystaven samostatný protokol.
Odborná technická kontrola
Vždy 1x za rok je provozovatel povinen zajistit provedení odborné kontroly oprávněnou certifikovanou osobu, která by neměla mít jakoukoliv vazbu na výrobce či provozovatele. Osoba především ověřuje zařízení ve shodě s předpisy, normami a dopad povětrnostních vlivů, známek rozpadu, koroze, provedených oprav nebo vyměněných či dodatečně vestavěných částí na celkový stav dětského hřiště z hlediska jeho bezpečnosti provozu. Na závěr oprávněná osoba, která provádí O provedené odborně technické kontrole
Pravidelná údržba
Funkčnost a bezpečnost, to jsou hlavní požadavky, který by měl každý provozovatel brát v úvahu. Pravidelná údržba se skládá z preventivních opatření, které pomáhají tyto požadavky splnit. Mezi činnosti běžné údržby můžeme zahrnout:
- utažení upevňovacích prvků,
- provedení opravných nátěrů a úprav povrchů podle doporučení od výrobce,
- promazání ložisek zpravidla 1x za rok,
- doplnění sypkého materiálu,
- odstranění různých úlomků, skleněných střepů či znečisťujících složek,
- venkovní úklid, sekání travnatých ploch a péče o zeleň.
Zásady provozu z hlediska požadavků na hygienu
Pro venkovní hrací plochy s pískovištěm stanoví minimální rozsah a četnost kontrol krajská hygienická stanice v kontrolním plánu ochrany zdraví. Doporučená lhůta je 1x za rok, podle potřeby zařízení před začátkem nebo během sezónního provozu. Obsahem je vizuální kontrola pískoviště, kvality písku (mikrobiologická kontrola) a provozního řádu. Jednotlivé postupy provozu pískoviště (čištění, výměna atd.) by měly být popsány v provozním řádu.
Provozní dokumentace
Pro uvedení a vlastní provoz dětských hřišť je potřeba, aby provozovatel měl k dispozici tyto dokumenty:
- prohlášení o shodě výrobce doložené certifikátem posouzení třetí stranou,
- návody výrobce k obsluze, kontrole a údržbě (mj. údaje o materiálech, jejich likvidace, údržbové a inspekční intervaly),
- evidence záznamů všech úkonů prováděných na zařízení (pravidelná údržba, kontroly, opravy…),
- evidenční kniha úrazů,
- provozní a návštěvní řád.
Každé hřiště je nutno identifikovat umístěním znaku (piktogramu), který obsahuje:
- telefonní čísla tísňového volání na složky záchranného systému,
- telefonní číslo pro nahlášení závažných poškození,
- název a adresa hřiště…
Každý herní prvek je nutno trvale označit štítkem od výrobce obsahující:
- jméno a adresa výrobce nebo autorizovaného dodavatele,
- typ zařízení, rok výroby a číslo příslušné normy,
- značka základní úrovně (výška zásypu nebo zabudování).
Sportovní hřiště
Požadavky na bezpečnost řídí předpis ČSN EN 15312+A1, Víceúčelové sportovní zařízení s volným přístupem - Funkční a bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. Tato norma se vztahuje na sportovní zařízení pro:
- basketbal, volejbal, házená,
- fotbal, hokej
- tenis, badminton, stolní tenis,
- multifunkční sportovní zóny…
Každý sportovní prvek musí být viditelně a čitelně označen údaji:
- jméno a adresa výrobce nebo autorizovaného dodavatele,
- označení zařízení a rok výroby,
- číslo předpisu ČSN EN 15312+A1,
Sportovní zařízení pro uživatele kolečkových sportovních potřeb
Požadavky na bezpečnost řídí předpis ČSN EN 14974+A1, Zařízení pro uživatele kolečkových sportovních potřeb - Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. Předpis se vztahuje pro zařízení určená uživatelům:
- in-line bruslí,
- kolečkových bruslí,
- skateboardů apod.
Účelem této normy je určit bezpečnostní požadavky, což může do značné míry ochránit uživatele a třetí stranu (např. diváky) před nebezpečím vyplývajícím ze zamýšleného nebo rozumně předvídatelného použití zařízení.
Provozovatel je povinen zpracovat pokyny pro údržbu, které pomáhají zajistit bezpečnost zařízení. Jako výchozí podklad slouží návod k údržbě od výrobce, který obsahuje minimálně tyto údaje:
- konstrukční detaily vyžadující údržbu (např. čištění vodních odtoků, dotažení šroubových spojů),
- údaje o materiálech pro potřeby oprav,
- speciální materiály vyžadující speciální způsob likvidace,
- údržbové a inspekční intervaly.
Cvičební (hrací) plochy a nářadí
Pro provozování hracích ploch je nutné zabezpečit:
- celistvost zatravnění u travnatých ploch,
- použití protiskluzových materiálu nebo nátěrů pro podlahy a umělé povrchy,
- neprašnost, odstraňování kamínků a jiných přírodnin u přírodních ploch,
- ochranu hrací plochy a nářadí uzavřením po ukončení provozu,
- dodržování postupů pro zajištění prevence úrazů a zdravotní nezávadnosti použitých materiálů a technologií (doklad o zdravotní nezávadnosti výrobku),
- provádění kontrol a pravidelné údržby,
- dodržování provozního řádu a norem vyhovujících podmínkám stanoveným příslušnými právními předpisy.
Požadavky na rozmístění nářadí v tělocvičně zpracovává provozní řád, který určuje:
- místo cvičení,
- ochranou dopadovou plochu,
- způsob přemisťování nářadí a odpovědnost za přesun,
- požadavky na provoz nářadí včetně jeho úklidu na vyhrazené místo,
- grafické znázornění vytyčovaných cvičebních ploch a ploch pro ukládání nářadí.
Údržba nářadí musí sestávat z preventivních opatření, aby byla zachována bezpečnost cvičenců, příznivé ekonomické dopady a estetický vzhled. Údržba nářadí zahrnuje:
- plánování údržby,
- pravidelné kontrolní prohlídky,
- drobné i celkové opravy,
- pravidelné čištění a péče o něj.
Každý výrobce je povinen s výrobkem dodat:
- návod pro montáž,
- provozní manuál (zahrnuje vymezení prostředí pro užívání, údržby, kontroly a likvidace),
- prohlášení o shodě (platí pro stanovené výrobky),
- dodací list a záruční list,
- označení výrobku dle příslušných ČSN.
Kontrolní činnost podle MŠMT č.j. 24 199/2007–50
Provozovatel zajišťuje provádění odborných technických kontrol herních a sportovních výrobků nezávislou certifikovanou osobou. Pokud se při kontrole zjistí na místě neopravitelná závada, která brání bezpečnému provozu, je nutné takové zařízení/nářadí vyřadit z užívání a zajistit, aby do odstranění závady nemohlo být užíváno. Můžou nastat i případy kdy je zařízení/nářadí označeno jako nevyhovující a neopravitelné (oprava není ekonomická, vykazuje vysoké riziko úrazu, má prošlou životnost), pak je nutné jej vyřadit z užívání a provést odstranění.
Jak již bylo zmíněno tuto činnost provádí certifikovaná osoba nezávislá na výrobci či provozovateli, která posuzuje celkovou úroveň bezpečnosti příslušného zařízení vycházejícího z provedené montáže, oprav a případně dodatečně vestavěných a vyměněných prvků a částí. Na závěr oprávněná osoba vypracuje zprávu o kontrole (protokol) s detailním popisem závad k odstranění. Jednotlivé zprávy (protokoly) s podkladem o provedených opravách je nutnou evidencí, kterou uchovává provozovatel k prokázání péče o vybavení.
Druhy kontrol:
běžná vizuální kontrola - výkonává ji provozovatelem pověřená osoba ve lhůtách, které určí provozovatel podle frekvence užívání (týden, měsíc...). O kontrolách se provede jednorázově zápis v provozní knize, při zjištění závady je proveden zápis vždy.
provozní kontrola - výkonává ji provozovatelem pověřená osoba, která je proškolená a seznámená s charakterem výrobku a povinnostmi údržby. Četnost provozních kontrol závisí na frekvenci užívání daného zařízení s přihlédnutím k místním podmínkám a doporučení výrobce (obvykle 1x za 3 měsíce). O provozních kontrolách se vždy vedou písemné záznamy. Provozovatel na vykonání provozní kontroly může pověřit i odbornou firmu.
odborná technická kontrola - je prováděna výhradně oprávněnou osobou s certifikací minimálně 1x za rok v závislosti na frekvenci užívání daného zařízení podle doporučení výrobce s přihlédnutím k místním podmínkám. O každé provedené odborné technické kontrole je vystaven samostatný protokol.